ROZHOVOR: Annešanté - plzeňský nejen šanson
S Annou Rauschovou jsme se sešli těsně před jejím vystoupením s šansonovou kapelou Annešanté v plzeňskémHifi Clubu 5.4.2014. Anna má velký hlasový dar a nádherný přízvuk, který k šansonu jistojistě patří. Rozhovor se krásně poslouchal, ať už na místě, nebo z diktafonu při přepisu.
Jak jste přišli na název Annešanté?
Rozhodli jsme se hrát francouský šanson, říznutý i tím českým. Řekli jsme si, že by to bylo takové pěkné, kdybychom měli francouzštinou zavánějící název. Annešanté je vlastně slovní hříčka, protože když se ve Francii někomu představíte, tak on Vám řekne Enchanté [a~ša~te], což znamená něco jako Těší mě. A když se to napíše tak, jak to píšeme my, tak je to Ann (mé jméno) a dohromady s šanté to znamená něco ve smysluAnča zpívala. Ta naše kapela je vůbec taková jedna velká hříčka.
Ve Vašich textech zní kromě češtiny také francouzština, občas maďarština a jiné jazyky. Jsou to tvé jazykové zkušenosti, nebo Vám s tím pomáhá nějaký rodilý mluvčí?
My máme to štěstí, že náš bubeník je poloviční Francouz, takže s tou francouzštinou pomáhá hodně. Z francouzštiny jsem odmaturovala, takže mám také nějaké vědomosti. Jinak maďarsky, japonsky a těmi zvláštními jazyky co tam máme hovořím samozřejmě plynně. (smích)
Jak dlouho hrajete?
Dohromady jsme se dali na konci roku 2011, ale první koncert byl zhruba v půlce března 2012.