Téměř prvomájový polibek decibelů pod Lampou s Nevergreen, Arzzen a Youlie!

Zahajovací kapelou celého večera se stali plzeňsko-dýšiňští Nevergreen. Parta, která se dala dohromady v létě 2020 jako „kapela na zakázku“ a i v krátké době toho stihli vcelku dost, včetně personálních změn. 

Současnou sestavu tvoří: Jindra Rosendorf (baskytara/klávesy), Vašek Rous (kytara), Pavel Krištof (bicí) a Viktorie Vítová (zpěv). Začátek vystoupení byl naplánován na 19. hodinu, ale všichni víme, jak to v rockové branži chodí, že?! Za chviličku bylo ale vše připraveno a sálem se poprvé naplno rozezněl nejen zvuk bicích, kláves a kytar, ale také hlas 17leté frontgirl Viki Vítové. 

Publikum dalo o sobě vědět téměř okamžitě. Hned úvodní příhodně vybraná pecka „Welcome to the jungle“, následovaná jejich vlastním kouskem „Seventeen“ dost jasně naznačila, kam a v jakém tempu se bude ubírat celý večer.  Krom několika předělávek od velikánů jako jsou Ozzy Osbourne, Guns N Roses, The Offspring nebo třeba ABBA, nezapomíná kapela ani na své vlastní písně.  Oblíbené u fanoušků jsou například S.T.O.D. (pro svůj chytlavý refrén častokrát překřtěná na „Tatata Ratata“) nebo Better Late Than Never, jež se objevila i na jejich debutovém EP Turn the fuckin´ music down. 

První Máj byl skutečně za rohem a náznaky toho se objevili i zde, když se několik párů dalo do plouživého tance během krásné balady „Thanks to you.“ Kdo, stejně jako já, přišel single, tak popadl kamaráda nebo vytáhl telefon s bleskem nad hlavu. Atmosféra byla výborná, kluci a Viki se dočkali zasloužených ovací a dokonce i vyvolávání jména kapely. Už teď se těším na další koncert. Publikum je vůbec nechtělo pustit pryč z podia, takže došlo i na přídavek v podobě „Kids Aren´t Alright“ od Offspring.

 Jsi duší rebel? Líbí se ti, když muzika pěkně duní a rád si na koncertech zapaříš? Jsou pro tvé uši hutné akordy, rychlé a razantní riffy jako svůdné šeptání od milenky? Máš rád Judas Priest, Disturbed, Motörhead nebo třeba Dymytry, ale poohlížíš se zároveň po něčem novém? A dokážeš dát šanci mladé, nadějné kapele?  Pokud sis, vážený čtenáři, aspoň na jednu z těchto otázek odpověděl „Ano“, jsou pro tebe tihle kluci jako stvoření! 

A protože i já sám mám podobnou povahu, tak bych lhal i sobě, kdybych vám nepřiznal, že tato banda původem z Nezvěstic na jižním Plzeňsku, jsou mojí srdeční záležitostí. I když fungují podobně krátce, jako předchozí Nevergreen (tyto kapely mimo jiné pojí přátelství a tohle nebylo ani zdaleka jejich první společné vystoupení, pozn.), vytvořili si kolem sebe slušnou fanbase a troufám si tvrdit, že je jen otázka času, kdy se stanou minimálně v západních Čechách pojmem.  

Je tomu skoro přesně rok, kdy Arzzen vyšlo i jejich debutové CD Horizont změny a titulní skladba byla i otvírákem jejich dnešního, přes hodinu dlouhého setu. Kotel dokázal během pauzy mezi koncerty doplnit „zlatavé a pěnivé“ palivo, takže ihned, jakmile se kytarista Jakub Šimek poprvé opřel do strun, tak to pod podiem začalo vřít. 

Zpěvák a kytarista Honza „Koli“ Kolář se nezdržoval s nějakými sálo dlouhými proslovy a spolu s kapelou do nás hustil jednu pecku za druhou a přikládal tak pod nadržený kotel fanoušků, kteří jim energii vraceli i s úrokem. Po dvou coverech Paranoid a Ace of Spades přišla další, jejich doposud nevydaná skladba Chlastej, která se od metalu a hardrocku přelévá spíše k punkovým vodám (a to nejen svým názvem), a také naopak klidnější balada Čas. Své naprosté premiéry se dočkala i novinka Prázdno, ze které mám sám upřímně poněkud protichůdné pocity. Ale třeba si k ní časem cestu také najdu a kdyby ne, celkový dojem z koncertu mi rozhodně nezkazí. Zvláště po následujících klasikách P.P.L. a Věčná válka, bez které by kluky nikdo z podia ani náhodou nepustil.

Následovali další dva covery a poté trojice arzzenovek Proč já, Naděje a Sám sebou, během kterých Koli chvílemi dokonce zapomněl zpívat. Až tak úžasné publikum bylo!

Kapela Youlie k nám do Plzně přijela z Ústí nad Labem jako speciální host Nevergrenu, který s nimi před časem odehrál koncert v Praze. Muzikanti kolem zpěvačky Adély Kamešové s sebou přivezli nejen plátno, na které pomocí projektoru promítali logo kapely, ale také pohodový alternative-rock, který rozhodně nemůže urazit a naopak posloužit jako příjemný relax na závěr. Na rozdíl od předchozích dvou kapel, se Youlie plně soustředí na vlastní tvorbu a tu představili i plzeňskému publiku. 

Samotný koncert začal puštěnou nahrávkou s projevem Jana Wericha o „receptu na štěstí“, což byla určitě zajímavá vložka. 
Pokud bylo publikum už poněkud unavené, což jim nikdo nemůže mít za zlé, tak kapela hýřila energií a hned první písničkou Nalevo plnila celý sál příjemnou, taneční atmosférou. Pozitivní chemie působící mezi jednotlivými členy byla rovněž velice nakažlivá. Snad jim to vydrží co nejdéle. 

Youlie sází na melodičnost a osobité texty a ono to do sebe krásně zapadá. Vypíchl bych například píseň Nad Ránem nebo jejich úplnou novinku Rebeka, která na mě dýchla až gothic rockovým stylem, co mám taky rád.  Jak nyní říkám s oblibou: “Koncert kapely Youlie jsem navštívil poprvé, ale určitě ne naposled!” 

Než se tu znovu ukážou, tak si Youlie – stejně jako Arzzen a Nevergreen – můžete poslechnout na youtube, spotify atd.   A nezapomeňte chodit na koncerty! 

Hudbě zdar a té plzeňské obzvlášť!