REPORT: Famózní 4deka DEKADENCE
V plzeňském Divadle pod lampou proběhl v sobotu, 28. května, řekněme mírně dekadentně laděný večírek, na který pozvání přijaly Zubathaa, Strange Society a Keep on Rotting. Tyto skupiny se již v minulosti místním představily, takže všichni, kteří přišli, se těšili, s čím se tentokrát pochlubí... a upřímně se pochlubili.
Nabitý večer odstartovala místní kapela Zubathaa, která hraje již nějaký ten rok a mohli jsme si všimnout, že za tu dobu je jejich tvorba po technické stránce dost slušně vymakaná. Myslím si, že jejich podoba progressive metalu není určena pro masu lidí, ale pro těch pár, kteří si je dokáží patřičně užít a ocenit. I mezi návštěvníky bylo znatelné, kdo je poslouchá/zná a kdo nikoli, protože někdo je vnímal jako "padající hrnce", zatímco druzí se rádi zaposlouchali do libých tónů. A rovnou podotkněme, že jedním z hitů večera byl song s příhodným názvem Puch much, Dalšími hity, které nesměly chybět, byla Loutka či nejnovějšíČervená tma.
Další hvězdou večera byla kapela Keep on Rotting z Litoměřic, v jejímž čele je nepřehlédnutelná zpěvačka Dahlia. Kapela, jejíž tvorba je v linii progressive acid a death metalu, s prvními songy Freud's Secret Desirea The Happy Corpse přilákala k pódiu i osazenstvo doposud sedící u baru. Tito Gibboni mají energie na rozdávanou a umí ji předat dál, protože posluchači byli řádně nažhaveni. Zahráli písně ze svých cd "Unforeseen Consequences“ (2013) a "The Beginning" (2011). K závěru nesměl chybět jejich nejnovější počin v podobě songů To the Hornbeam Tree a hlavně Wooden Sun Cult, což je fakt pecka! Určitě by nikomu nevadilo, kdyby Keep on Rotting hráli déle a neomezili se na playlist čítající osm songů...
A domnělou třešinkou na dortu dekadence nebyl nikdo jiný než kapela Strange Society. Místní oblíbenci, jejichž tzv. strange metal je inspirován velikány jako jsou Iron Maiden, The Doors, Aerosmith či Metallicou, nalákali k pódiu další sortu posluchačů. Uvedli se písněmi Lizard Brain, The Mask nebo Walking in the Sand. Kapela to rozjela tak, jak se sluší a patří. Velmi oceňuji práci s publikem, protože kýžený kontakt byl znatelný ze strany skoro všech kluků z kapely, a dokonce jednoho šťastlivce z davu potěšili malým presentem v podobě svého trička. Večer pokračoval v duchu songů Broken Highway, Own Kind či Super Freak. Je samozřejmé, že co se týče vystoupení, nemohli předvést show obdobnou své březnové akci Strange Easter Night, už jen proto, že tento večer nebyl přímo pod jejich taktovkou, ale i přesto se těšili velkému zájmu a já osobně jsem si je užila obdobně jako onehdá. A pokud po Strange Society toužíte i nadále, máte šanci si je poslechnout 6. srpna na Šídlováku - my tam určitě budeme.