ROZHOVOR: Glajstr Duo - neintimní intimita

Zajímal by mě Váš název kapely. Považujete se za kapelu, když jste dva?

Filip: Já bych řekl, že kapela vzniká počtem členů dva.

A název?

Filip: Ten náš název neradi prozrazujeme právě proto, že jde vyčíst z našich textů. Slovo „glajstr“ se objevuje v jedné naší písničce, a když si ji člověk pustí, tak pochopí jeho význam. Nebo si může koupit slovník nekonvenční češtiny od Patrika Ouředníka a tam to slovo je. Tam jsme ho objevili. Dokonce téměř nikde jinde na internetu se objevit nedá.

Jak vznikla Vaše kapela a jak dlouho hrajete?

Zdeněk: Běžíme od prosince 2012 a dá se říct, že od prvního koncertu. Jinak my se známe od doby, když jsme kdysi dávno spolu ploužili na koncertě.

Filip: Seznámili jsme se při tanci na jednom mém koncertě, kde hrála kapela, kterou nikdo nechtěl poslouchat a nikdo ji nechtěl podpořit. Tak jsem naverboval kluky dopředu. Zrovna hráli ploužák a já poprosil kluka vedle mě, jestli by si se mnou zatančil. A ten kluk byl Zdenda. Bylo to teplé, ale gayové nejsme. (Smích) Takhle jsme se seznámili, potom jsem se dozvěděl, že hraje na klavír. Tehdy mi zrovna kolabovala moje kapela, se kterou jsem koncertoval, a tak jsem oslovil Zdendu. Chtěl jsem něco úplně diametrálně odlišného. Říkal jsem si, že čím míň lidí v kapele, tím to bude lepší, protože je potom míň kompromisů a hádek.

Co vaše texty se sexuálním podtextem, které ve Vašem podání vyznívají úplně jinak? Jak jste k takovému podání došli?

Filip: Dřív jsem dost řešil všelijaká témata a téměř jsem se snažil spasit svět. To mě přestalo bavit, proto jsem si řekl, že by to člověk neměl moc řešit a víc si užívat život. Na druhou stranu nemám takovou odvahu, abych psal texty jako třeba Záviš. Tak mě napadlo, že to trošku celé zaonačím. Takže ten text je slušný, i když je to neslušný.

Kde se inspirujete při psaní textů?

Zdeněk: Většinou jsou to inspirace od našich kamarádů a jejich zážitky.

Filip: Probíhalo to inkognito, když jsem věděl, že někdo někde něco zažil, tak jsem si to půjčil. Potom se to natolik rozšířilo, že náměty přicházejí samy. Kamarádi za mnou chodí a říkají mi, co a kde zažili a ať o tom napíšu písničku.

A jsou v textech i Vaše vlastní zkušenosti?

Filip: Z vlastních zkušeností vychází asi jen dvě maximálně tři skladby. Jinak máme cizí příběhy, ale všechny podle skutečných událostí, nic z toho není čirá fabulace.

Vydali jste nějaké album?

Filip: Album ne, ale vypustili jsme čtyři skladby, které byly jako ucelená věc. Je to jako EP, protože tehdy to vypadalo, že se už nebudeme scházet. Plánoval jsem se přestěhovat do Brna kvůli studiu, ale nakonec jsem se na to vykašlal. Zůstali jsme v kontaktu a šíříme naši osvětu dál.

Jako kapela jste odkud?

Filip: V podstatě z Plzně, protože jsme se tu potkali. Teď bydlím v Praze, pocházím ze Sokolova a od příštího roku bych chtěl bydlet zase v Plzni. A Zdenda pochází z Františkových Lázní a studuje tady.

Jaký jste měli nejlepší zážitek z koncertu?

Filip: Nejsem si úplně jistý, jestli je to publikovatelný. Každopádně jak jsem říkal, že naše texty jsou podle skutečných událostí, tak ta jedna skladba je moje. Stalo se to na posledním koncertě v divadle Pod Lampou v rámci soutěže Múza. Nebude stačit, když řeknu, že je o tom píseň Triumf a každý se k ní může dostat? Zkrátka postoupili jsme do semifinále a diváci nás poslali i do finále. Nepamatuji si jména kapel, ale ty formace ano. Bylo tam něco „skáčkovýho“, pak tam byly dvě příjemně vypadající ženy s nepříjemně vypadajícím pánem. (Smích) Na něj jsem se moc nekoukal, celkově se na pány moc nekoukám. Pak tam byli takoví tři mladíci, kteří hráli takovej pop-punk, podle mě. A skupina Kobylinec tam hrála!

Ti se o Vás zmínili na svém webu.

Filip: Tak to jsou milí. My jim to oplatíme, zmiňujeme se o nich a zdravíme je!

A závěrem, co byste vzkázali čtenářům a Vašim fanouškům?

Filip: Čtenářům, aby četli víc, podporovali Vás, protože je moc dobře, že se někdo rozhodl podporovat tamější scénu. Hodně štěstí a plodné životy přejeme našim fanouškům, a aby nás inspirovali tak jako doposud a nebáli se ozvat. Je lepší plodit lásku, než nenávist.

I přesto, že na koncertě Glajstr Dua panuje spíše intimní atmosféra, umí ji skvěle rozproudit harmonickou melodií a šťavnatými texty písní. Popovídat si s nimi bylo zábavou a zvláště proto, že umí jít přímo k věci. Do budoucna jim přeji úspěch v Múze a spoustu nových neotřelých inspirací.

Nezapomeňte poslechnout Bandzone.cz kapely: zde