ROZHOVOR: Jan Lichtenberg (Seventh Passion): Z pár ilustrací se stal týmový projekt
V karanténních časech nezbývá než interview dělat telefonicky a přes mail, takže jsem si chrastění desítek korálků a náramků musel spíš domyslet. Jan Lichtenberg je aktivním hudebníkem v několika plzeňských hudebních projektech jako Seventh Passion, Ill Fish, Jakub Kořínek & Káťa Misíková nebo Blues Not Dead s Michalem Šindelářem. Je tak pravděpodobné, že až to zase bude někdy možné a půjdete na koncert, tak ho tam potkáte. Buď na pódiu s kytarou nebo kolem něj s kamerou v ruce. Na čem zrovna pracuje?
Vypadá to, že se letošní tradiční koncert Seventh Passion na konci roku v Divadle Pod Lampou neuskuteční. Napadlo by tě před rokem, že tohle reálně hrozí?
Před rokem vůbec. Tady se o koroně mluvilo jen jako o něčem v dalekém zahraničí, co jsme si mysleli, že nás ani nemůže zasáhnout. To, že se tady všechno zavře nebo že se zakážou koncerty, to by mě nikdy nenapadlo. Na koncert v Divadle Pod Lampou, kterej už posledních pár let děláme s kámošema z The Wild Roots, jsme se těšili jako vždycky. Taková závěrečná párty po Vánocích. Ale nemyslim, že by vůbec hrozilo, že by se to nakonec konalo. Bohužel. Chtěl bych touhle cestou popřát Divadlu Pod Lampou, Petrovi Chourovi a vlastně všem plzeňským klubům pevné nervy a spoustu sil.
Měl jsi nějaké koncerty v době podzimního lockdownu?
Měl jsem akorát jeden koncert. S Kubou Kořínkem a Káťou Misíkovou, kterej jsme natáčeli pro Beroun pro nějaký Klubový noci. Před kamerama jsme nahráli záznam živýho koncertu, kterej se pak bude vysílat. Jinak žádný jiný hraní nikde. Nic.
Se Seventh Passion a spřátelenými The Wild Roots jste spustili sérii úryvků videodeníků z loňské společné tour. Hemží se peprnými hláškami a salvami smíchu. Z kolika hodin materiálu jsi to celé lepil dohromady?
Turné bylo neskutečný, životní zážitek. Tak jsme z toho chtěli mít památku i kdyby jen pro sebe. Můj bratránek George a Šestákovic pořídili tunu záběru z koncertů i mimo ně. Z každý zastávky bylo tak 2,5 až 3 hodiny materiálu, kterým se ve volných chvílích už rok prokousávám. Začali jsme to vydávat po kouskách, když už nejsou ty koncerty.
Plánujete to vydat jako celek? Jako tour dokument?
S tím jsme to i natáčeli. Pokud se sejde dost zajímavýho materiálu, kterej bude bavit nejen naše budoucí nostalgický já, ale i naše fanoušky, tak to dodělám do formátu celistvýho dokumentu. Těžko říct, kdy to dotáhnu do konce, ale troufám si říct, že to bude něco, co bude takovej lidskej náhled za oponu celý tý šňůry. Snad na začátku roku to bude finál.
Když nejsou koncerty, co děláte v karanténě?
Krom zmíněnýho dokumentu jsem teď makal na ilustracích, se kterýma jsme ve čtvrtek vyšli ven. Naše společnýho manažera Ricarda napadlo zkusit udělat speciální edici motivů na trika, když už nejsou koncerty. Rozvinulo se to v týmovej projekt The Wild Roots a Seventh Passion. Jsme takhle zvyklý pracovat už z té loňské tour. Vzal jsem si na starost návrh a kresbu motivů, Kraken domluvil výrobu, Luboš naprogramoval e-shop, Ricardo sepsal textace a rozvrhnul plán. Lidi si můžou triko předplatit a naklikat si přímo na klíč jakou velikost a střih chtěj pro sebe nebo svoje blízký nechat vyrobit.
Proč formou předprodeje?
Upřímně, po víc jak půl roce bez koncertů a možnost výdělku kapel nemáme prostředky na výrobu na sklad. Tak nás napadlo, že oslovíme lidi s touhle kampaní. Že si předobjednaj trika, který se jim třeba budou líbit a jakmile se do silvestra sejde padesát objednávek na každej ze dvou motivů, tak je dáme do výroby a rozpošleme jejich majitelům.
Co když se nesejde dost objednávek?
Jsme realisti a je nám jasný, že nejsme jediný koho negativně zasáhla tahle koronakrize po finanční stránce. Kdyby se stalo, že se sejde míň objednávek, tak pošleme všem peníze zpátky na účet. Proto bychom takhle i chtěli apelovat na lidi, aby to šířili mezi kámoše, kterým by to mohlo udělat radost nebo by tričkama chtěli udělat radost někomu blízkýmu k Vánocům. Při nákladu 50 kusů můžeme dát trika za 290,-Kč za kus. Objednat si ho můžou kdyžtak na webu, co zkonstruoval náš bubeník Luboš.
Kolik hodin denně cvičíš na kytaru?
To je hodně individuální. V říjnu jsem měl nějaký záchvaty a cvičil čytři hodiny denně. Ale konkrétně listopad jsem jenom makal. Když jsem vzal do ruky kytaru, tak to bylo maximálně proto, že jsem si hrál něco pro radost nebo pracoval na novejch nápadech.
Chystáte v dílně Seventh Passion nějaké novinky?
Dáváme dohromady materiál na další album. Je na tom víc práce než obvykle, protože to bude koncepční deska. Většinou musíme pracovat na několika písních najednou, protože se sjednocují v celek. Ale už teď se těšíme na výsledek.
Koncerty se podle rozpisu rozvolňování nového systému PES Ministerstva zdravotnictví jen tak neblíží. Co bys doporučil kapelám v době lockdownu?
Těžko říct, ale kdy jindy než teď dotáhnout organizační resty a skládat novinky. Připravovat se na rozvolnění, který bude počítat i s náma. Jakmile se to tady všechno otevře, tak to bude trochu renesance pro kulturu.