Královéhradecký bard Michal Horák vystoupil v Plzni!
Plzeňský klub Anděl je pro moji osobu vlastně velký pojem. Za poslední půlrok zde snídám, obědvám, večeřím, popíjím... ale hlavně... chodím na koncerty. A na jeden takový koncert jsem se vypravil ve středu 13. října 2021. Své vystoupení zde totiž konal písničkář, kytarista, klavírista... no prostě multi-instrumentalista Michal Horák, původem z Hradce Králové.
Do Anděla jsem dorazil s lehkým zpožděním, ani nevím, kde se stala chyba... Tvrdil jsem, že byl začátek produkce na bookovací službě chybně, ale dost možná se jenom vymlouvám, a prostě jsem nebyl pozorný. No... ale teď již k samotnému koncertu. Doběhl jsem do klubu, odložil si... pozdravil pár přátel, a to už brýlatý mladík v kostkované košili začínal písní Rande.
Následovala píseň Maturitní, u které mi učarovalo, že malý chlapec v předu v publiku dokončil píseň se slovy: "To nevím", načež v kontextu písně celý sál propukl v smích.
Dalším počinem byla píseň Pátý kafe, o které nám autor sdělil, že za její tvorbou je více stresu než radosti a mnoho vypitých galonů, právě zmíněného nápoje při distančním studiu.
Nerad bych vás "krmil" dojmem, že písničkář je tedy a pouze z kytary živ. Michal nehraje pouze a jen na kytaru. Jak jsem již ostatně zmínil v úvodu, pár písní na to, vyměnil tento královéhradecký bard kytaru za klávesy. Začal jak jinak než písní Plány jdou, ale dle jeho slov by se do tak už natřískaného Anděl Music Baru dětský sbor nevešel. (Ne)čekaně ho doprovodil právě zaplněný sál, a to bylo fakt skvělý! Jde o píseň kterou napsal v 15ti letech, kdy mu vycházela trojka z němčiny, a jeho učitelka mu zadala podmínky pro zlepšení známky. Ve finále, ale paní učitelka (dle zpěvákových slov), nebyla "úplně excited", páč práci napsal česky.
Bouřlivý potlesk sklidila píseň Netušim, kterou Michal nahrál společně s Pokáčem. A následně se rozloučil písničkou Hej Teto!
Pomyslel jsem si: "To je děsně krátký vystoupení tůto". Žádný předskokan? A takhle krátký vystoupení? Samozřejmě omyl... Michal Horák dost dobře věděl, že nemusí ani odcházet z pódia, ostatně klub žádnou backstage nemá... Ale dost dobře musel tušit, že přijdou přídavky!
Takže za bouřlivého potlesku a vyvolávaček si publikum zvolilo 3 další písně. Jedna z publika pod stagí, jedna z lože, no a ta poslední samozřejmě od obsluhy z baru!
Hej, hej... ještě mi nalej! Bylo to krásný, krátký, leč hodně skvělý a efektní! Těším se na příště!