ROZHOVOR: Martin Knesl (Lady Praga): Je důležité umět spolupracovat i s jinými hudebníky
Baskytarista, skladatel, textař a mimo jiné kapelník jazz-popové čtveřice Lady Praga se po letech hraní na baskytaru rozhodl své umění rozšířit. O kontrabas. A tak se stal studentem Konzervatoře Plzeň, v kontrabasové třídě profesora Viléma Stadtherra. Kvarteto má za sebou několik výrazných zářezů na pažbě jako například Hradecký slunovrat, busking stage na Colours nebo tour po Slovensku. Lady Praga vydala již dvě alba a chystá se na třetí.
Jaké to je opět studovat? Prožíváš studium jinak než v pubertě? Předpokládám, že ano, ale hlavně mě zajímá tvé srovnání těch dvou období - tehdy a teď...
Teď je to v zásadě jiné v tom, že člověk ví, proč tam chodí a chodit tam zkrátka chce. Naopak některé návyky z pubertálních dob přetrvaly, např. nechávat věci na poslední chvíli apod. Řekl bych ale, že dnes je stav školství úplně jinde než před těmi 25 lety. Pedagogové jsou rozhodně progresivnější v metodách výuky, jsou i v bližším kontaktu se studenty. A to ať už prostřednictvím techniky, sociálních sítí, nebo osobním přístupem. Pokud má student chuť se vzdělávat, možnosti jsou dneska určitě větší než tomu bylo před lety.
Jaký vztah máš k Plzni? Zažils’ tady nějaké koncerty?
Plzeň mám jako město moc rád, má svou neopakovatelnou atmosféru. Měl jsem tu doposud štěstí na samé fajn lidi a tak si říkám, že to nemůže být náhoda. S LadyPraga jsme hráli v Plzni jednou, před dvěma lety v music clubu Anděl. A určitě se do Plzně budeme chtít podívat znova, v okamžiku, kdy to bude možné. Jinak tu pravidelně zažívám ročníkové koncerty v rámci studia a to je tedy zase trošku jiná disciplína.
Martin Knesl
S kým vším krom tvého projektu Lady Praga ještě hraješ?
Tomuhle projektu se snažím v tuto chvíli věnovat naplno. Jsem činný jak autorsky, tak organizačně a to zabírá většinu mého volného času, který mám k dispozici. Občas se zúčastňuji nahrávání pro klienty, coby studiový hráč, nebo aranžuji - produkuji skladby na zakázku. Většina mých hudebních aktivit se ale točí kolem Lady Praga.
Nedávno jste vydali nový klip “Chci, abys zapomněl…”. Tentokrát jsi textaci nechal na písničkářovi Tomášovi Průšovi. Jaká byla spolupráce? Neměl jsi nutkání mu do toho “šahat”?
Mě vždycky přitahuje něco nového a spolupráce s někým mimo kapelu, je pro mě obohacující. Věděl jsem z mého předchozího působiště v Tomášově kapele, že je velmi zdatným textařem, takže když na moji nabídku kývnul, měl jsem radost. Myslím si, že je důležité umět spolupracovat i s jinými hudebníky. Muziku to pak dělá barevnější a pomáhá to člověku vyvést jej z jistých stereotypních postupů.
Platí u vás v kapele dnes už pomalu vyvrácený mýtus o “problémech” s ženou v kapele? Nebo to takhle “po námořnicku” neberete?
Já myslím, že ženský prvek je v hudbě stále ještě nedoceněn. Dle mého názoru ženy vnáší do hudebního světa zcela jiný pohled na samotnou tvorbu, dovedou být citlivějšími interprety jednotlivých nálad a pocitů, v kapele pak můžou mít paradoxně větší nadhled nad autorskými i organizačními záležitostmi. V době, kdy zastávají rodičovské povinnosti, to mají bezesporu daleko těžší než my chlapi, o to větší uznání si v tomto ohledu zaslouží. Takže u nás v kapele, co se spolupráce s ženou týče, to beru jako nespornou výhodu a přínos. Kéž by bylo na hudební scéně více žen, muzice to může jenom pomoci.
Sám jsi také stál na druhé straně stolu a provedl pár interview do médií. Pro Frontman.cz jsi zpovídal baskytarovou ikonu Richarda Scheufflera. Jaké bylo se s ním setkat?
Richard byl jedním z baskytarových pionýrů, kteří v Čechách pomáhali propagovat slapovou hru na baskytaru. Napsal několik škol na toto téma, hrál ve velmi zajímavých hudebních projektech, ať už v dávné minulosti s King Size, později v Krucipüsku nebo aktuálně v Opeře Praha. Se svým synem tvoří ďábelskou rytmiku, kterou je dobré si poslechnout. Je hrozně fajn, dostat se díky rozhovoru k takovým lidem a zjistit, že jsou to vlastně úplně normální, komunikativní a inspirativní bytosti. Za jejich umem jsou opravdu tisíce hodin cvičení, odříkání a zjištěni, že ani jim jejich skvělá hra jednoduše nespadla z nebes. A z toho bychom si měli vzít příklad všichni my ostatní.
Jaké další plány má Lady Praga až “tohle všechno skončí”? A tím pochopitelně nemyslím svět, ale pandemii…
Teď nás čeká 13.12. Vánoční on-line koncert, na ten se moc těšíme. Předvedeme zbrusu novou skladbu a máme v rukávu dalších několik překvapení. Zároveň aranžujeme materiál na novou desku, kterou budeme nahrávat na jaře příštího roku ve studiu u Borise Carloffa. Našim úkolem bude také zajistit koncerty na následující sezónu, protože hrát naživo nás nesmírně baví. Koncerty jsou kořením, bez kterého to zkrátka není úplně ono. Tím, že mám štěstí na výborné spoluhráče kolem sebe, je ta radost a prožitek z hudby dvojnásobná. Takže hrát, nahrávat a získávat si srdce posluchačů. To je v podstatě to, co provází Lady Praga od samého vzniku.