Vzpomínkový koncert na Petra “Kuře” Lavičku: S.A.S., Pilsner Oiquell a Bijolit

Původně měla vystoupit ještě skupina Gauneři, ale jejich vystoupení se nakonec bohužel neuskutečnilo.

Jako první se chopili nástrojů nýřanští S.A.S., kteří si mohli dovolit díky chybějícím Gaunerům odehrát výjimečně dlouhý set a nadělit rozjetému publiku songy napříč celou jejich tvorbou. Zazněly tak staré písně, jako třeba Bombardéry, Čůrák, nebo Fotr, ale také novinky z posledního vydaného alba s názvem Blejt. I přes to, že se hrálo přes dvě hodiny, tak si SASka dokázali udržet pozornost mnoha posluchačů a vložit obrovské množství energie do každého songu.

Následně přišel čas na nejvíce očekávanou kapelu večera, kterou byla plzeňská Oi! banda Pilsner Oiquell fungující již od roku 1999. Hned po jejich nástupu se prostor pod pódiem zaplnil velkým množstvím punkáčů a skinheadů, a po krátkých technických problémech už nic nebránilo tomu, aby mohla začít pořádně našláplá jízda. Byla možnost slyšet songy, jako Musíš rovně stát, Svatá pravda, Tatranka, nebo Obušku z pytle ven a během koncertu nechybělo intenzivní pogo, ani stage diving. Na pódiu se v průběhu vystoupení ukázala i známá postava české punkové scény Jan Rampich a frontman plzeňské punkové kapely Presumpce neviny Zdenda Klein. 

O závěr večera se postarali Bijolit z Klatov, se svým syrovým punkem. Ačkoliv už velká část lidí akci před jejich koncertem opustila, tak v sále zůstalo ještě dost pogujících, ale i postávajících návštěvníků. Ty kapela bavila svými peckami, jako Černý brejle, Masožrout, Lázně, nebo Bude nám líp. Až na frontmana Fričáka, který se kvůli svému silně podnapilému stavu sotva držel na nohou, tak Bijoliti předvedli velice solidní výkon.

Po skončení této velmi vydařené akce čekal značné procento účastníků nelehký úkol, a to dostat se z odlehlého Božkova do svých bydlišť. Já s přítelkyní jsem se vydal ještě do baru Sally Brown, kde divoká noc pokračovala.