REPORT: Indiánská Rezervace, S.N.A.D. a Bezstarost v Rokycanech

Krátce po deváté hodině večerní rozjela svoji parádu plzeňská Indiánská Rezervace. Krátké punkové zvučení, rychlé pívo a už se do kytary řezalo. Vlajková píseň Hlavní nádraží byla již jako druhá v pořadí, bohužel publikum, kterého dorazilo opravdu poskrovnu, to pouze podnítilo k rytmickému podupávání v sedě u stolů a svých moků. Tato píseň má i zbrusu nový klip od známého klipového režiséra Páji Junka. O této kapele jsem v minulých reportech již mockrát psal a tak doufám, že se nebudu příliš opakovat, když zmíním obrovský pokrok zpěvákovo hlasu oproti minulým rokům. Našli se ale i tací, kteří mi hodně oponovali, že je zpěvák v rámci kapely dost mimo...  No a co, kluci hrají syrový punk, kde se na kvalitu zas tolik nehledí a pokud to jejich fanoušky baví, má to smysl. Abych jenom nechválil, stále klukům říkám, že by měli oživit obsazení nebo alespoň trochu přepracovat písně, písničky mi přijdou podobné, rozličnost bicí také... V polovině už se začínám trochu nudit. Holkám u našeho stolu se líbil hlavně vysvlíknutý frontman.

Když je dobrá parta, nezáleží na kvalitě hudby. Žeréém! (toť pohled Aničky a Kačky na předchozí kapelu)

Na řadu nastoupila pcherská kapela S.N.A.D. a konečně si také někdo pohrál trochu se světly nad pódiem. Nastala hodina plná punkového HCčka. Co mne na první pohled zaujalo? Určitě bubeník, kterej si to tam sázel opravdu libově a sólovej kytarista, kterej tam sypal tak rozmanitý vyhrávky, že jsem to hltal od začátku do konce. Konkrétně v Lovesongu to bylo dost znát. Líbil se mi song Lhářka o ulhaných slečnách. Větou ve smyslu: "Kup si tenhleten nůž, stojí 999,90,-, ale je fakt výbornej, uřízneš dva fláky a už neuřízne nic, ale furt je výbornej" uvedla kapela svůj song Teleshoking narážející na televizní prodejce. Tady mne zas dostaly vyzpívaný chorály a celkově to pro mě byl song číslo 1. Další návštěvníci už nedorazili, ale už aspoň neseděli u stolů a řádili pod pódiem. Chlapci ze S.N.A.D. nás ještě poučili o tom, že "rozdíl mezi růžovou a fialovou je třicet let" a odebrali se s poslední písní z pódia.

Mezi kapelami nás lehce pozlobil agresivní přičmoudlý muž, který se prostě ten večer chtěl prát, ale také se konečně objevili kamarádi od Plzně. Omylem nastoupili do jiného vlaku a jeli na jedno pivko do Domažlic. Kyš! Zdravím Káju a Denisku.

Poslední kapelou večera byla Bezstarost z obce Pchery. Moc dlouho se nezvučilo a možná proto byl zvuk při této kapele přestřelený jako blázen, že nám při odchodu z hospůdky pískalo ještě dlouho v uších. Zazněl kraťoučký song Rocknrollu král. Také mne zaujal song o rakovinové tématice. Navíc byl i z připravovaného alba. Kluci z pořádající kapely byli očividně docela zklamáni účastí a já se nedivím. Je to škoda. S vícero lidmi pod pódiem to mohla být mnohem živější párty.

Závěrem musím ještě pochválil zvuk, který byl zprostředkován panem Metlickým, místním zvukařem. Pan Metlický má nové bedny a zařízení, v hospůdce jsem ho viděl poprvé a stálo to opravdu za to.