REPORT: Punk Floid, Sex Deviants, SasF a Petr Šilhánek v Divadle pod Lampou

To už zrovna začínal Péťa Šilhánek a jeho písničkářská tvorba, kterou doprovází na akustickou kytaru. Svůj set zahájil mojí oblíbenou písní Po nebi levitujou ptáci… omluvte zda písně nebudu pojmenovávat podle správných názvů, jelikož mám Petra proposlouchaného z youtube playlistu a hlavně celkově z odposlechu na pozadí. Další song co se mi velice líbil - Bílá paní, pojednával o hradu Valdek a strašidýlku Hejhálkovi. Zřícenina hradu se nachází se uvnitř vojenského prostoru Brdy, nedaleko Strašic, odkud Petr vlastně pochází. Už dlouho na tohle místo plánuju výlet, zatím se nezadařilo. Několik Petrovo písní jsem proklábosil s baskytaristou Monym z kapely Stars are so Far… co budu povídat, o životě a tak. Petr se po chvíli poté zeptal publika, kolikže to je už vlastně hodin a rozloučil se poslední písní, kterou by už měl, dle jeho slov, konečně pojmenovat.

Po krátké pauze nastoupila opět strašická formace – Stars are so Far. Mony, o kterém jsem se už zmínil, dominoval této 4-členné formaci v čele na basu, spolu s dvěma kytarami po stranách. Zazněly staré známé hity a například k písni HC Plzeň, byl přizván kamarád Fífek na zpěv (chvíli se teda kolem mikrofonu ochomítal i kamarád Šimon, ale ten po chvíli seskočil z pódia a připojil se k poslouchajícímu publiku. V pozdní části setu, se už i někteří odvážlivci odvážili rozjet nějaké to pogo. Ještě nemůžu opomenout, že se mi strašně líbil batůžek v podobě Dartha Vadera z Hvězdných Válek, který měla kapela opřený o bicí sestavu.

Musím poznamenat, že report sepisuji týden od koncertu, sedím ve vlaku a luštím své poznámky z pivních papírků, které mi zapůjčila usměvavá slečna na baru. Text se na nich začíná vesele vlnit a můžou za to opět sklenky vína, nalévané právě touto barmankou. 

Nastoupila banda Sex Deviants… co si budeme nalhávat… opět jsou to nepřekvapivě Strašice. Petr, který vystupoval jako první interpret se svými písněmi, zaujal místo kytaristy a Devoši spustili svoji tradiční show. Hned druhým songem byla píseň Bubudorf, což je dle mého vlajkový song z posledního alba. Dokonce jsme v rámci PlzeňskéKapely.cz utvořili před rokem i takový menší amatérský klip. Kapela mezi písněmi neměla skoro žádné prostoje, písně krásně navazovaly a kluci se jednoduše nezastavili. O této kapele jsem psal již mockrát, tak se snad nebudu opakovat, když pochválíme baskytaristovo chraplavý vokál, jež je úžasným zpestřením této nedaleké punkrockové bandy s mnohaletou tradicí. Poslední písní byl Zloděj vteřin s chytlavým popěvkem: „Jsem zloděj vteřin, spálím se a shořím.“ A po přídavku svůj set kapela uzavřela.

Víno opravdu začalo zabírat a vteřiny se ztrácet. Nastoupili Punk Floid a s nimi ukrutná mela pod pódiem. Jednoduše očekávané hvězdy večera. Přivezli songy z nového EP 2015, ale samozřejmě i všem známé profláklé hity. Pivo lítalo vzduchem, všichni byli zpocení a mokří. Tuhle se líbala skupinka lidí mezi sebou, támhle se líbaly holky a támhle zase kluci mezi sebou, kteří vlastně ani nemají sklony k nějaké té homosexualitě. Jednoduše jedna pořádná bohémská show, o které všichni, co tam byli, s úsměvy doteď vykládají.

Co říct jako omluvu za nekompletní dojmy k poslední kapele? Možná vtipná fotografie mého posledního papírku s poznámkami? Ne. Zachovám si aspoň trošku té profesionality.

Díky za tuhle skvělou show a snad brzy opět na podobné akci v Divadle pod Lampou.