REPORT: Vánoční punková apokalypsa vol.4

Poněvadž jsem se obětovala pro dobro národa a spoustu času trávila u vstupu (ačkoliv i tam bylo velice živo) doplní report Pepé, pořadatel akce.

Vánoční večírek ztracených existencí odstartovala syrovým punkem kladenská grupa Topičův křivák a to v nástrojovém obsazení kytara + zpěv - Karel, bicí Lukáš, kytara Honza. Kluci jsou v klubovém světě celkem nováčci, kterým však rozhodně nechybí nadšení! Na jejich profilu máte možnost poslechnout několik nahrávek z živých koncertů a ze zkušebny v celkem ucházející kvalitě. Tak vzhůru do toho.

A jak se jim to v Rokycanech povedlo, to už nám poví Pepé…

I když má tato kapela za sebou kratičkou cestu svého působení, navíc na cizí půdě, rozjeli to kluci z Topičova Křiváka divoce. Hned z počátku si našli několik pařících a to je co říct. Za mě si na této kapelce cením spíše textů, kterým je hlavně rozumět, kluci mají šmrnc... Ale abych stále nechválil, chtělo by to více zapracovat na bicích... přišlo mi, že ve všech písních je jednotný rytmus, který zrychluje, zpomaluje, ale žádná rozmanitost... Jinak super, brzy si s touto kapelkou zahrajeme s Provokací určitě moc rádi znovu. //Pepé

Skvělou atmosféru přiživili i další vystupující, domácí kapela Budulínek ve zbrusu nové sestavě. Bohužel, ani na tyto již zkušené muzikanty jsem neměla příležitost být pod podiem, tudíž, Pepé?

Budulínci nastoupili exoticky a to v pracovních montérkách. Vybrat tento druh kostýmu inspirovala Budulínky tím, že kdysi v létě kytarista Skejťák stavěl dům v letních měsících a nestíhal koncert ve Zbiroze... Na poslední chvíli odhodil lopatu a jel se svými druhy hrát...

Sláva novým písním, naprostá pecka a výborná propracovanost. Název nevím, ale bylo to o saxofonistovo vystoupení v komerční televizi se svým bratrem, který je známý pod pseudonymem Doktor P.P .

Další zajímavostí a zpestřením zaběhlého Budulínka, bylo oprášení starých písní původního složení kapely - Houbařská, Pan Tau... a má oblíbená... Obří Ska.

Masakr (prasat) jako vždy. Moc jsem se bavil.

Abychom nasáli to pravé kouzlo Vánoc, nemohly chybět dárky. Dárky a dobré skutky. Jelikož náš kamarád Michal Přibáň přišel před časem velmi nečestným způsobem o svůj křivák, zrealizovala Míča sbírku, ve které se vybralo na nový. Předání proběhlo právě v sobotu: stylově na pódiu, s dojemným proslovem a zamačkávanýma slzama. Takže Míšo, ať dobře poslouží a ty s ním obrazíš ještě spousty koncíků!

Aby toho dojímání nebylo přes příliš, Míšu a Míču vystřídala na prknech další domácí banda Provokace bez Legrace. A pařilo se fest! Ještě teď jsem rozbitá jak cikánský, chci říct romský hračky. Playlist sesmolený na hospodské účtenky a basákovo předloktí obsahovali songy jako Pornosong, Zdravotní ségra, Provokace, Prohibice i momentálně velmi aktuálního Souseda. Co nového k téhle již tradiční sestavě plzeňko-rokycansko-strašické scény dodat? Snad jen, že se na jaře kromě zvířecích mláďátek zrodí po pěti letech fungování i první profi nahrávky písní. Nebudou tak roztomilé, ale určitě je na co se těšit.

Po Provokačce přišli na řadu Curlies, cirkus-punková sestava z Prahy. Pro mě dosud nenaposlouchaná kapela, avšak po vyhledání songů na bandzone profilu při psaní tohohle reportu, jsem hořce zaplakala, že i je jsem díky roli výběrčího prošvihla. Tak snad příště! Kluci fungovali už před rokem 2011, od té doby nastalo spousta změn v sestavě. Mají však za sebou několik úspěchů i v komerčním prostředí, první debutové CD pak vyšlo v roce 2012 nesoucí název Dobrý den, těší mě…, posledním počinem se stalo EP Zase sme tady.

Sobotní párty uzavírala jindřichohradecká hudební formace Tragedis, na kterou mnozí z nás – včetně mě, čekali. Tragedis se řadí do žánru harmonic punk-rocku s prvky folku. Na hudební scéně se pohybují od roku 2008, za tu dobu prošli značným vývojem, avšak v současné době jsou dle mého subjektivního názoru prostě top. V roce 2013 vydali své první CD pojmenované po ústřední písni „Za tím si stůj“, letos nahráli nový song s názvem Poselství popisující aktuální situaci. V Rokycanech zazněly songy ze zmíněného alba, kam se řadí například Česká, Hit, Život nebo Moderní krasavice. Bohužel, pokročilá doba zapříčinila, že před podiem se pogovalo o dost míň než například na Provokaci, což trochu zamrzelo, když Tragedis vážili tak dlouhou cestu. I tak jsme si to s „tvrdým jádrem“ užili a já doplnila pár modřin. Doufám, že slabší účast kapelu neodradila a zase brzy navštíví náš kraj.

Když to shrnu, skutečně jsme si příjemně zkrátili to čekání na Ježíška, co myslíte? Tak příští rok zas!