Článek

ROZHOVOR: S Electric Lady nejen o Nik West

Asi sotva v Plzni najdete potrhlejší hudební rebelku. Sedět s ní hospodě je velký zážitek, díky její prudké gestikulaci většinou hrozí, že někomu okolo vypíchne oko a s pojmenováním věcí pravými jmény se páře jen zřídkakdy. Když pak ale zapálí svíčky na parketách svého prostorného pokoje a poklidně si sedne naproti mně, čiší z ní klid a rozvaha někoho, kdo rozhodně ví, co dělá, a za čím si nekompromisně jde. Dámy a pánové... Tereza Hrubanová. Nebo chcete li, - charismatická a živelná - Electric Lady.

Kromě již odtajněného předskakování baskytarovému talentu současnosti - Nik West - 1. listopadu 2016 v Plzni, je pro Tebe jistě hlavním současným počinem práce na písni od proslulého skladatele a hudebníka Ivana Krále. 

Ano. Pracovala jsem na této písni s Markem Cábou, co se týče harmonie, a napsala jsem k ní text. Nahrávku zatím nikdo neslyšel a neuslyší do doby vydání videoklipu. Co se týče týmu kameramanů - po půlročním schvalování písničky samotné se bývalému manažerovi nejvíce líbila nabídka tvůrců pořadu Kombo, vysílaného v České televizi.

O čem píseň vlastně bude? 

Prosímtě, bude to break up song neboli píseň o rozchodu. Text jsem psala po nedávné zkušenosti já a bude to smutná písnička.

Tak zatím obrátíme list k veselejší stránce věci. Co Ty a Ivan Král? Jak to všechno začalo?

No, bývalý manažer před časem požádal Ivana Krále, aby se vyjádřil k našemu nejnovějšímu počinu, což byl roku 2015 právě náš debut, česko-americké album Electrical. Načež se o něm Ivan Král sám rozepsal, že se mu líbí, a vůbec dost projekt Electric Lady pochválil. Proto nás napadlo, jestli by pro nás nechtěl složit song. No a on nám snad do čtrnácti dnů poslal návrh písničky. A tím tedy celá naše spolupráce vznikla.

To ale není tvůj jediný aktuálně chystaný hudební projekt. 

Ne. Tím druhým je písnička, kterou právě natáčím s Markem Cábou, a to bude taková funky hitovka, k níž vzniká také videoklip. Takže ještě v letošním roce vyjdou dva videoklipy.

Vybavuje se Ti nějaké místo, kde jsi v posledních měsících hrála a zanechalo v Tobě hlubší dojem? 

Letos se mi vybavuje hlavně to, že jsem skoro celé prázdniny strávila bohužel v posteli se zánětem uzlin a byla jsem nucena zrušit snad polovinu letních koncertů. Ale napadá mě určitě předminulý rok - a to polský festival Blues Express Zakrzewo. Což bylo hraní na louce, kde lidé napřed vyskákali do polí z autobusů... Neuvěřitelná atmosféra a strašně přátelští lidé. S kapelou jsem si tam užila spoustu srandy, měli jsme sami pro sebe jedno patro domu s asi sedmi místnostmi. (smích) Takže to bylo minulý rok, a v letošním jsem se těšila na řadu akcí, které jsem ale nakonec pro nemoc odřekla.

Nemyslíš, že tvoje onemocnění bylo trochu přirozeným chodem věcí? Že jsi jela dost nadoraz?

No, místo prázdnin, kdy jsem si měla odpočinout a poslouchat impulzy vlastního těla, jsem chodila na spoustu party a večírků. Jinak jsem ale disciplinovaná. Když mám koncert, tak předchozí den je hospoda to poslední místo, kde bych byla. Den před koncertem prostě nikam pařit nechodím.

Vedl Tě k té odpovědnosti někdo? 

Ne, já tohle mám v sobě. A hlavně, já denně pracuju s hlasem a zpívám třeba šest hodin, a v takovém případě už je prostě odpočinek, příjem vitamínů a relaxace povinností. Takže pokud mám hrát koncert, tak ho chci odehrát dobře, protože beru muziku vážně. Už je mi skoro třicet a vím, co můj hlas vydrží a co ne. Znám svoje hranice. Do pětadvaceti let jsem to vůbec neřešila, ale v momentě, kdy jsem začala dělat muziku na profesionální úrovni, se to změnilo.

Co speciálního u vytížené muzikantky vyžaduje držet se po fyzické stránce ve formě? 

Cvičím. Každý den protahuju šlachy, záda, ruce... Chodím do posilovny, dělám sklapovačky, kliky, nad kondicí přemýšlím neustále. A co se týče hlasu - jo, třeba právě teď bych mluvit neměla. (smích) Jinak v České republice je suchý vzduch, takže tu víc chraptím, když jsem u moře, tak ne.

Kromě koncertování a natáčení, kam sahají tvé ambice?

Můj sen do budoucna je postavit velký funk-popový band s několika hudebníky. Nezůstávat pouze v triu, víš. Mít kolem sebe perkusistu, možná DJ, trumpetistu, kromě kláves a basy, tak i tanečníky a jednoduše vystavět večer písní včetně show. Baví mě poslední dobou představa kombinace funk-disco-pop, jsme teď napasovaný totiž do jedný disco akce, tak proto. Doopravdy se na to těším, bude to zase něco jiného a jsem zvědavá na to, jak se s tím Electric Lady popere. Není na to totiž moc času. Těším se zase na hledání nových zvuků, změna směru neuškodí, ba naopak, bude to výzva. Yeah! Tak Rock On, Peace&Love.

Takže, dámy a pánové... Dnešní večer rozhodně strávíte nejlépe, svěříte li se do péče dvou mladých a nadaných hudebnic. Zajděte na Nik West a její předskokanku, plzeňskou Electric Lady, do Měšťanské besedy. Stoprocentně totiž budete odcházet s nezapomenutelným zážitkem. A Terce Hrubanové tímto přeji, aby se jí dnešní koncert vydařil a aby se stal odrazovým můstkem pro její další odvážné hudební projekty.

Odkaz na událost zde: https://www.facebook.com/events/789535954516329/

© 2014-2023 panJosef.cz