ROZHOVOR: Plzeňské zpěvačce Kristýně Krčmové se plní její hudební sny!

Ta zlomová chvíle nastala někdy na jaře tohoto roku, protože jsem si uvědomila, že na tu hudbu nemám vůbec čas a dávalo mi tedy smysl, že jestli něco vyřadím, tak to bude ta práce. Samozřejmě jsem se bála, že nezaplatím nájem, ale musela jsem to udělat. Sice bych se teď měla finančně líp, ale neměla bych tolik času na to, aby se mi nějak rozjela pěvecká kariéra. 

Původně jsem učila na základce. Prozatím mi to nechybí, protože 30 dětí najednou je pro mě prostě moc. (smích)

Učím sice stále, ale jen ten zpěv. Nevadilo by mi jít například učit angličtinu na jazykovku, ale do normální základky se mi už moc nechce.

Vstávám do školy, jsem v šesťáku na konzervatoři. Tudíž někdy vstávám do školy, někdy ale třeba nevstanu, protože dospávám kšeft z minulého večera. Jinak jsem ve škole každej den.

Škola mi zabírá mnoho času. Například někdy od devíti ráno do šesté hodiny večer, a pak jedu ještě navíc třeba na kšeft. Středy mám vyhrazené k tvorbě na Youtube. Každý den je jiný.

Ale dnes jsem ve škole být měla. Pššt…

Já jsem asi taková výjimka, protože u coveru platí, že dostaneš maximálně 5% z celkového výdělku, které bych normálně za to zhlédnutí měla. Z celkového výdělku mám z každého videa asi 50 Kč. Takže je to pro mě naprosto nevýdělečná činnost a dělám to vlastně jen pro zábavu.

Mám tři covery u kterých se doprovázím sama. Hraju tam na klavír i na kytaru. Někdy v budoucnu se určitě ještě doprovodím, ale není to pro mě priorita, abych třeba dřela klavír a investovala do toho ten čas. To je vlastně pro mě lepší, to někomu zadat a nebo radši požádat kamaráda, aby mi to zahrál, protože to bych na tom „strávila 10 let“. Za tu dobu už můžu být jinde. 

Určitě. Mně tedy nevadí takové ty zcestné komentáře typu: „Neumíš zpívat! Jsi hnusná!“, prostě si jen řeknu, že někdo nemá dobrej den. Ale pak jsou zde komentáře, které jsou hrozně nafouklé, ale je v nich alespoň špetka pravdy. Například v téhle části jsi byla falešná. Já si to uvědomuju, ale zároveň to nafouknou do dost hnusnýho hejtu, a to je to, co se mě už dotýká. Na druhou stranu, ty laciný hejty mám i ráda, protože si z nich můžu dělat srandu na Instagramu. Mám teď připravená dvě videa, která brzy vyjdou, a ty budou celé o nejvtipnějších hejtech, který mi kdy přišly a dělám si tam z nich srandu. 

Na to si člověk musí zvyknout. Nicméně je potřeba, aby ten člověk věděl, že na tom videu udělal maximum co mohl. Nechutný komentáře nemá cenu řešit vůbec.

Co chceš, určitě bychom se nějak domluvili. Předpokládám, že člověk, který si tohle koupí zpívat chce a zpívat ho baví. Muselo by to být tedy něco, co by zapadalo do toho mého kanálu, ale jsem přizpůsobivá. Když za mnou přijdeš a řekneš, že uděláme punkovou písničku jako duet, tak řeknu že jo.

Jo, tak slibuju to tam, tak bych to i splnila.

Bohužel v dnešní době je to celkem nevyhnutelný. Je to možnost, jak se co nejrychleji dostat do povědomí lidí. Znám spoustu zpěváků, kteří jsou daleko lepší než já, ale protože nebyli nikdy v nějaké takové soutěži, tak o nich nikdo neví.

To každopádně je, ale pořád to může člověku pomoci. Myslím, že teď je to dokonce i lepší, protože v těch prvních řadách sice člověk mohl získat větší slávu, ale zároveň, když se něco nepovedlo, tak se člověk ztrapnil před celým národem. Je ale potřeba, aby člověk neztratil tvář a zůstal věrnej té svojí hudbě a zároveň, aby dokázal jet s těma pravidlama, který jsou tam nastavený, což je nejdůležitější. Myslím si, že se to dá zvládnout, aby člověk nevypadal jako úplnej blbec, ale zároveň byl zajímavej pro televizi. Já to nedokázala…

Je to showbyznys a myslím si, že vždycky byl.

Je to asi o osobních preferencích, kdo se rozhodne říkat si muzikálový herec. Je lepší, aby k tomu měl papír. Jsou talenty, které by smázly všechny konzervatoristy světa, ale vždycky to vypadá líp, když na to máš papír. Každopádně určitě se nestane, že by tě do divadla nevzali, protože nemáš vystudovanou konzervatoř. Tam se kouká jen na to, co umíš. V každém případě tě ta škola připraví. Když se člověk učí sám, tak dělá chyby, které na konzervatoři vlastně přeskočí a tím se jednodušeji posune. Také člověk získá spoustu kontaktů a získá reálnej pohled na sebe sama, protože zjistí, co je vlastně potřeba umět.

Jo jo. Už se na to dokonce začínám zařizovat. Sháním si techniku, abych si mohla vzít to malý kombíčko a mikrofon na vozejček a někam jet. Akorát ještě nevím, jak je to s právama, kdybych si pouštěla nějaké karaoke jako podkres, to musím ještě vyzjistit.

Barča u nás chviličku hostovala, byla naprosto skvělá, ale má svojí kapelu. Na základní škole, kde jsem pracovala, jsem měla skvělého kolegu hudebkáře, který mi řekl, že jeho kamarád pořádá konkurz na zpěvačku do své kapely a já ten konkurz vyhrála. Tak jsem se dostala do Moodshake.

Hrajeme převážně funk. Nicméně máme v kapele ještě takovou odnož, což je klasická zábavová kapela, která hraje na svatbách, firemních večírcích, maturácích, atd.  Tam hrajeme prostě pop.

Ono tě možná překvapí, ale můj žánr je vlastně taková smutná balada, totální drama s doprovodem klavíru. Takže ano, sice dělám disneyovky, ale můj pravej žánr je tohle.

Prvotní myšlenku udal producent Václav Hoidekr. Nyní napsal mimochodem celé album pro Terezu Maškovou. Námět byl původně smyšlený, ale v rámci naší roční spolupráce se z toho vlastně stala píseň, ve které mluvím o sobě. 

Určitě! Chystám novou skladbu, která bude pomalejší a doprovázená klavírem. Nerada bych se plácala jenom v tomhle, takže je možný, že každá písnička bude naprosto jiná. Uvidíme u čeho zůstanu a z čeho by se někdy mohlo udělat CD. To je ale hodně daleká budoucnost.

Ano, spolupracuju s jednou stránkou s karaoke, kde nahrávám vokály, a to je tedy taky placená spolupráce. Může se stát, že se mi ozve nahrávací studio, že potřebují vokály do písničky, kterou tam zrovna tvoří. Buď tam jedu, nebo si to nahraju sama, protože mám i tyhle možnosti.

Vzkázala bych, že žádnej začátek není jednoduchej. I když to ze začátku vypadá, že to prostě nepůjde, tak to člověk nesmí vzdávat. Je to jen otázka času. Nikdy není člověk připravenej začít natáčet na Youtube, nebo hrát s kapelou. Když se Vám ostatní smějou, nebo píšou hnusný komentáře, musíte vytrvat a zlepšovat se.