St. Patrick's party v Anděl Music Bar!

Ze Strahovské Desítky k nám přijela sedmička hudebníků Foggy dude. Ti se zhostili zahájení večera s úsměvem na tvářích a rychle rozvlnili plné publikum svými folkpunkovými peckami. Členité pódium postavilo do čela mandolinistu Cábu a houslistu Ilju, kteří jsou zároveň hlavními zpěváky. O vokály se postarala druhá řada složená ze zbytku strunných nástrojů a akordeon-flétnisty, v pozadí se ukrýval bubeník Petr – toho jste si ale mohli prohlédnout na tričku, kde se dočkal vlastního portrétu. Pivo z držáků na mikrofonových stojanech mizelo, tu a tam pódiem proletěla placatka a našim uším se dostávalo energických songů jako Black Rain, nově vydané Funeral of the true love, nebo trilogie Fight pit, Fight’s not over a End of Fight, které následoval přídavek PPVP a Punk shanty. S devátou hodinou však nastal čas předat scénu další partě.

Od jejich první návštěvy Plzně neuplynulo ještě ani pět měsíců, což je vzhledem k faktu, že pocházejí z australského Sydney dost krátká doba. Svým celtic punk-rockem nadávají mimo jiné na italskou hromadnou dopravu a na PornHubu byste je, navzdory jejich pozvánce ke sledování přes „Facebook, Instagram, PornHub!“ hledali marně. Náhodné fakty stranou, řeč je o The Cloverhearts. Hned první song Gertrude’s ghost byl nadupaný tak, že se plachta s logem kapely neudržela na stěně a praskla struna kytary. Po něm zůstal hostující trombonista Kryštof ze Sticx ještě na Always Monday, než na pódiu nechal zbytek kapely pod vedením charismatického frontmana Sama. Pro nedostatek dovolené na dlouhé evropské tour hrála kapela s různými personálními změnami, třeba na dudy hrál Michal z tuzemských Curlies, který mezi songy stihl i skočit na fotku mezi fanoušky. Komunikace s námi obecně probíhala na výbornou. Například seznamkou – Sam před songy You’ve got a friend a No time for false friends vyvolal náhodný pár fanoušků a prohlásil jej za doživotní přátele, nebo „nastartováním“ posledního refrénu coveru Ring of Fire, zazpíváním názvu do podaného mikrofonu. Pro zapojení i posluchačů neznalých posloužil přídavek Country roads, pak Black eyes and broken hearts, po němž došlo k druhému a poslednímu předání otěží. 

Pro fanoušky domácích Cheers! mohl být tento koncert lehce hořkosladký. Naposledy nám v Plzni zahrála sestava, které dominuje frontman Pafka, jenž po březnových koncertech opouští na neurčitou dobu Českou republiku a s ní i svou kapelu. Na takovouto rozloučenou po dvanácti letech si pro nás připravili zhruba hodinu a čtvrt dlouhou show, během níž pot a šampaňské promazávaly vířící pogo. Zazněly známé hity jako Heat, Standard, nebo Hey devil, ale výrazný prostor byl věnován i songům jako třeba Gear, Love and Hate, nebo Evergreen. Tyto jmenované a mnoho dalších spojuje deska Flowers In Rye, kterou Cheers! na tomto koncertu pokřtili. Kmotrem desky se stal Cába z Foggy dude, jako věrný fanoušek a tento památkový vinyl letěl do publika, následován zbytkem dvanáctileté whiskey, z níž mohl každý upít. Pak přišlo na řadu posledních pár songů s přídavkem, než Pafka definitivně opustil plzeňská pódia.

V útrobách klubu v Bezručově ulici jistě pokračovala party ještě nějakou dobu, já s vidinou budíku do práce za tři hodiny si nechal rychle podepsat ukořistěnou desku a šel nejkratší cestou do postele. Rozhodně se jednalo o jednu z těch akcí, které zanechají dojem ještě nějakou dobu a čtvrteční bolehlav a prospané odpoledne nejsou zas tak velkou obětí.