ROZHOVOR: teepee
9. dubna 2016 pokřtila plzeňská indie-folková formace teepee v Divadle pod lampou své debutové album nesoucí název Albatross, které produkoval Mikoláš Růžička, známý ze skupin Republic of Two a PIANO. V souvislosti s tím oba dva členy kapely, Masona a Tééru, jejich manažera Radka Motlíka a producenta Mikoláše před vystoupením vyzpovídal Filip Koryta.
Filip: Mohli byste se pro ty, co vás neznají, ve zkratce představit? A možná nám rovnou povězte, jak jste se dali dohromady.
Tééra: Jsme indie-folkové duo z Plzně a hrajeme spolu zhruba rok. Dali jsme se dohromady loni v zimě, ale seznámili jsme se už na gymplu. Před třemi lety. A tak jsme okolo sebe pořád chodili, až jsme si jednou společně zahráli a vzniklo teepee.
Filip: Radku, já z tebe vůči teepee cítím nezištnou lásku. Čím to je?
Radek: Asi hlavně vidinou zisku, do roka pojedeme haly… (smích) Možná to pramení z toho, že jsem se nechytil jako muzikant, tak jsem se realizoval jinde. Líbí se mi ta možnost ovlivňovat nějaký projekt už od začátku, tvořit něco od základu, tvořit koncepci, která pak muziku takhle talentovaných lidí dostává mezi veřejnost.
Filip: Prošli jste už vícero hudebními projekty. Je teepee to, co jste hledali?
Tééra: Rozhodně, vždycky jsem chtěla dělat takhle jemnou muziku. Jen mě poslední dobou trochu mrzí, jak hrajeme ty cajdáky, že na pódiu nemůžu moc skákat, protože se to k tomu nehodí. (smích)
Mason: Já to mám stejně a myslím si, že v určitých chvílích si můžeme dovolit dodávat jiný prvky. Čím spolu hrajeme víc, tím víc experimentujeme, takže to určitě není uzavřená škatulka. Hudebně se budeme i nadále hledat, ale bude to v tomhle projektu.
Filip: Máte nějaké hudební vzory, kterým se chcete přiblížit nebo kterými se ve své tvorbě inspirujete?
Mason: Nechceme se přiblížit nikomu. Samozřejmě nás ovlivnila spousta hudebníků, ale ani jeden z nás nemá stěžejní bod, na kterém to všechno stojí. Co se týče naší v současnosti nejoblíbenější hudby, tak je to Aurora, Ben Howard nebo Sylvan Esso.
Filip: Jak je to u vás s autorstvím písní? Jste pod vším podepsaní oba dva, nebo třeba jeden udělá text a další hudbu?
Tééra: Jak která písnička. Něco jsme udělali samostatně, něco dohromady, ale nejlepší mi přijdou ty, co jsme vytvářeli spolu.
Mason: Na začátku jsme se sešli s tím, co měl každý z nás vytvořený, a dali jsme tomu společnou podobu, nicméně postupem času nám připadá zajímavější proces, kdy můžeme tvořit společně.
Filip: Vydali jste novou desku. Byla práce na ní spíš zábava, nebo dřina?
Mason: Stojí za tím hrozně moc práce, ale protože jsme celou dobu dělali něco, co milujeme, a s člověkem, kterého máme moc rádi, tak to byla ohromná zábava.
Filip: Jak jste na sebe narazili s Mikolášem Růžičkou?
Tééra: Asi na Pontonu, ne?
Mikoláš: To určitě ne. Já jsem dřív jezdil do teepee s dětma na letní tábory, spali jsme na kožešinách a rozdělávali oheň. (smích) V týhle podobě jsem se o teepee dozvěděl od Radka Motlíka a shodou okolností jsme se úplnou náhodou potkali s Téérou na koncertě v konkurenčním klubu tady v Plzni, kde jsem hrál s kapelou PIANO a Tééra nám dělala předkapelu. Tam jsme si povídali, dlouho se potom neviděli a pak za mnou teepee přišli, že je baví, co dělám, a že by chtěli pomoct s novou deskou. Prostě nešlo odmítnout.
Filip: Jak moc se tvůj rukopis, Mikoláši, promítnul do výsledného produktu?
Mikoláš: Já doufám, že tak akorát.
Filip: V čem je podle tebe síla teepee?
Mikoláš: Jednoznačně v jejich hlasech, ve způsobu, jak píšou písničky, a v přirozeném talentu. V jejich uvěřitelnosti, pokoře a nasazení k práci. Jsou to hrozně fajn lidi a moc jim držím palce.
Filip: A co podle tebe, Radku? V čem je síla teepee?
Radek: Momentálně se na to nesvedu podívat jinak než ze svého hlediska a asi ti neřeknu, proč jsou silní po hudební stránce, ale podle mě je to určitá jedinečnost. Navíc vidím velké plus v tom, že jsou jen dva.
Filip: Jaké jsou vaše ambice? Kam až chcete dojít?
Mason: Chceme hlavně dělat to, co nás baví.
Tééra: Já chci dojít tam, kam mě to zavede.
Filip: Nakonec jedna odlehčující otázka. Jmenujete se teepee, což asociuje indiány, a pocházíte z Plzně, kde sídlí hokejový tým Indiánů. Kdyby vám nabídli, abyste pro ně napsali hymnu, šli byste do toho?
Mason: To není vůbec lehká otázka, to je naopak ta nejtěžší otázka. (smích)
Tééra: Já na sport moc nejsem a hokej mě už vůbec nezajímá, ale kdyby to chtěli a rozuměli jsme si, tak klidně.
Mason: Jsme otevření možnostem a zajímavým věcem.