ROZHOVOR: The Delivery

Tomáš: Tohle docela neradi komentujeme. Vznikl asi v sedmé třídě na základní škole, kdy jsme koukali na jeden kanadský seriál. Hlavní hrdina hrál v kapele, která toho sice moc nezahrála, ale měli velký úspěch. Přišlo nám to ironicky dost podobné, protože my taky chceme úspěch „za nic“. (smích)

Takže jste začali na základní škole?

Tomáš: Jo to jo, ale prošli jsme velkým vývojem a transformací, takže tyto mladé roky vůbec nepočítáme.

Petr: Ano, byla to v podstatě úplně jiná kapela. Jako rok založení naší kapely uvádíme rok 2011.

Do jakého stylu lze zařadit Vaši tvorbu?

Tomáš: Oni jsou tohle docela těžké otázky. Nejde na ně odpovědět úplně jednoznačně. Styly kapel jsou v dnešní době hodně různorodé a rozmanité. Než abychom lovili anglická slovíčka pro různé odnože stylů, tak uvádíme, že hrajeme něco mezi rockem a metalem. Snažíme se to dělat zajímavé pro nás samotný a samozřejmě najít kompromis, aby se to líbilo i někomu jinému.

Co texty? Mají nějakou jednotnou myšlenku? Nebo je to vždy o nějakém konkrétním tématu, problému, apod.?

Tomáš: Jsou to spíš takové hluboké úvahy o životě a smrti. Nutno tedy podotknout, že nejsme žádná brutální kapela, ale smrt je takové barevné téma. Hrajeme například o vzkříšení, nebo o posmrtném životě. Takové věci mají nádech tajemna a lidi to odjakživa fascinovalo.

Zpíváte převážně v angličtině. Máte i nějaké české songy?

Petr: Oni posluchači na koncertech stejně většinou nepřekládají naše texty v angličtině.

Tomáš: Hrajeme jenom anglicky. Jediná věc, kterou hrajeme česky je píseň s názvem Červenomodrá. Je to hymna plzeňské Viktorky (fotbalový klub). Hrajeme ji tedy převážně jen tady v Plzni a okolí. A dnes rozhodně zazní.

Máte nějaká alba, nebo alespoň demo?

Petr: V dohledné době máme v plánu utvořit nové demíčko. Nahráváme s Tomášem v domácím prostředí.

Tomáš: Dneska si člověk může dovolit nahrát slušně znějící skladbu v domácím prostředí. Na druhou stranu to není nic, co bychom chtěli nějak více publikovat. Je to spíš pro představu posluchačů, kteří přijdou na koncert. Až jich bude víc a koncertů také, půjdeme do studia a nahrajeme kvalitní album. Mám doma nějaké vybavení a zní to ve výsledku, s ohledem na tyto podmínky výborně. Jednoho dne z toho třeba vznikne profi studio.

Zatím pro něj mám prozatimní název Studio Es. Taky je nutno říci, že se nezaměřuji jen na metal, či rock. Nahrávala u mě například výborná kapela Rambanbám z Chlumčan a to je vlastně ska-punk.

Petr: Tady Tomáš už má za sebou x kapel, který si u něj nechávali nahrát nějaké demo nahrávky a byli moc spokojení.

Tomáš: Jo jo a to x se blíží ke dvoum. (smích)

Jaké máte cíle do budoucna?

Tomáš: My tomu říkáme, že bychom se chtěli dostat do první ligy. Rozhodně moc rádi hrajeme pro lidi. Chceme být slavní a bohatí. (smích)

Takže předpokládám, že když se zeptám, zda byste se tím chtěli živit odpovíte mi kladně?

Tomáš: Určitě, moc by nás to bavilo. Řeknu to takhle, buď budu jednou rocková hvězda, nebo skončím jako učitel na základní škole. Takže co si myslíš, že chci dělat? (smích)

Závěrem, vzkázali byste něco našim čtenářům?

Petr: Rozhodně bych vzkázal, ať se lidi chodí bavit na koncerty, protože je to rozhodně lepší, než když tu muziku posloucháš doma. Živá muzika má ohromný potenciál a smysl. Moc bych si přál, aby lidi chodili víc. Možná, že jak je těch kapel moc, tak to některé posluchače tolik nebaví, ale to je hrozná škoda.

Tomáš: Já si myslím, že když ty lidi budou na ty koncerty chodit, přinejmenším je podpoří a rozhodně si to spousta kapel zaslouží.

Petr: Tak tak, rozhodně to přispěje k lepší kvalitě produkované hudby.

Po rozhovoru se The Delivery odebrali připravit do backstage, jelikož kapela po které měli kluci nastoupit právě dohrávala. Za sebe mohu říci, že jejich vystoupení byla skvělá špička této zajímavé akce a na jejich koncertě jsem nebyl určitě naposled.  Rozhodně si jejich tvorbu poslechněte na jejich BZ profilu.

Přeji kapele mnoho zdaru a úspěchů do dalších let.