Boží hod s V3Ska a Sensimilium v Divadle pod Lampou!

Probudila jsem se do pro mě ne moc veselého dne, posnídala chlebíčky a zbytek jednohubek, naházela do sebe hordu cukroví a vyrazila klasicky za rodinou. Ten den jsem cpala svůj žaludek už druhou porcí bramborovýho salátu s řízkem a u toho jsem přemýšlela nad tím, že stačí přežít už jen pár hodin a na řadu přijde rozveselení v podobě V3Sky!

Tipujete správně. Řeč je tu o 25. prosinci a již klasickém mejdanu v Divadle pod lampou. Boží hod jsme mohli s V3Skou slavit na jejich Božím Hot večírku jedenáctým rokem. Já se zúčastnila letos podruhé a už teď vím, že nevynechám ani rok příští. Minulý rok byl z důvodu pandemie sice slabší, ale o to více jsem si to tentokrát užila - po delší časový úsek, s další kapelou a ve větším publiku plném známých tváří.

Jako první přišlo na řadu reggae uskupení Sensimilium, jehož hudba jde hodně mimo mě, ale celková atmosféra dokázala člověka fakt vtáhnout. Na tvrzení, že za kvalitu vystoupení nemůže jen kapela, ale podílí se na ní i diváci, opravdu něco bude. Na pódiu se objevilo nemálo hostů, přičemž jeden byl lepší než druhý. Ze skladeb, které zazněly se mi podařilo zaznamenat například Killing me softly, Sweet dreams.

„Mám na louce ukrytý stan a v něm… Rád za úplnýho bezvětří jsem v něm sám… Na louce ukrytý koukám se do dáli, laškuji s komáry, mír v duši mám,“ těmihle slovy začíná song NaTuRe, kterým V3Ska odstartovala svou show. Proč to sem pletu? Venku možná bylo nepřívětivo, ale v klubu jsem zcela zapomněla na zimu a ska rytmy se nechala přenést právě někam na louku či na pláž, někam tam, kde člověka hřeje teplo nejen vnitřní. 

V první půlce setu jsme mohli slyšet také Maloměsto, oblíbené Hracholusky, Ráno na festivalu, atd. Důležité bylo ale hlavně to, co nám polovina přinesla. Chvíli na odpočinek a také nový, musím uznat, že povedený klip. Avšak ten, kdo se nedostavil na premiéru, si bude muset ještě počkat. 

Dále mé vzpomínky ztrácejí na jasnosti, ale prožitek je o to intenzivnější. Prostě našláplá hudba, dobré pití, přátelé a La’Ska. Může být líp? Nemyslím si. Abych spočítala kolikrát jsem V3Sku slyšela, musela bych nejspíš využít i prsty někoho dalšího, protože ty moje rozhodně nestačí. Choďme na ně Pořád a hlavně No-stress.